23/09/2026
6. Závod MMČR MG Kolín, a.k.a. Rychle a zběsile ###XIII: Proooud!
Do posledního závodního víkendu jedu s letošním osobním cílem dostat se v rámci mistrovství do TOP5. Loni sem zajel jen polovinu závodů a byl 10., tak proč by to nešlo?
Zatím držím 5. místo a velmi optimistický scénář je, že ho udržím. Znamená to ale, že Rok Rocky (SLO) nesmí přijet a s (PHA 😉) to musí hrozně podělat, jinak sou oba za mnou v rozsahu 3 bodů a sou prostě lepší.
Nejsem ale nervózní, spíš rozhodnutý netlačit na výkon a ten poslední víkend si pořádně užít.
Odjezd netradičně až o půl třetí v sobotu odpoledne, protože sem napřed musel splnit pracovní povinnosti a ukázat se na grill párty. Přežraní dobrotama z grilu a zákuskama sme s Tondou skočili napřed na skákací hrad a pak do auta a vyrazili do Kolína. Stihli sme ještě skoro 2 hodiny tréninku. Tondovi se teda povedlo pita po asi 10 minutách zahodit tak divně, že si urazil palivový kohoutek a vypadalo to, že má doježděno. Ani mě nenapadlo to opravovat, ale pak se na scéně objevil a a názorně mi ukázali, co to znamená "jawení". Podumali, vylovili zalomený závit z nádrže, odhalili zbytek závitu na ventilu a namontovali ho zpět na nádrž a hele - ono to nejenom neteklo všude kolem, ale i fungovalo. Takže zpátky do tréninku. Jako obvykle sme se potahali po hezky rozestavěné tréninkové dráze a porovnali, komu to jak dneska jede.
Jirka nemůže najít pocit, nefunguje mu přední brzda, teče zadní a obě gumy má KO - to vypadá slibně 😁. Mára jede standardně velmi dobře, ale zvládám ho celkem s přehledem uviset 🤔. Že by mi pomohl trénink osmiček a rotací s časomírou? Uvidíme, zatím to vypadá všechno nadějně.
Po sedmé to balíme a jedeme se ještě vykoupat do nádherně čistého rybníka Hradišťko I. Letos nějak víc nazelenal, ale nevadí, pořád je cca metr pod vodu vidět. A ten západ do toho 🤩, prostě boží.
Vracíme se do areálu autoškoly, vybalujeme večeři a přidáváme se k ohni k ostatním. Večer plyne, kecáme, Domingo Halma nabízí slivovici, tma padá. A najednou zazní geniální myšlenka: "A nedáme si závodní osmičku na koloběžce?". Technický komisař kategoricky nesouhlasí, ale je přehlasován. Je dohodnuta i odměna (?) pro nejrychlejší - dopití slivovice. A zazní další věta, tentokrát ženským hlasem: "A kdo to dá jenom v trenkách, vyjednám mu sponsoring od Hubíka". Průhledné, že? Takže odhlasováno, pravidla i odměna stanovena. Jede se standardní GP8, Jarda ji jde stavět, vítězná trojice dopíjí slivovici a za jízdu v trenkách je sponzoring a -5s k času. Přihlášeno 11 jezdců, 8 v kategorii Open, 3 v kategorii Trenky.
4 žluté, jeden modrý a jeden červený kužel v důvěrně známé konstelaci září do tmy, protože sme do nich dali baterky. Totální Moto Gymkhana romantika. Každý má jednu tréninkovou a jednu ostrou jízdu. Při tréninkovém kole se vzájemně povzbuzujeme a dojdeme k zásadní otázce:
" 'Plyyyn' .... Tvl. můžu řvát na elektrickou koloběžku 'plyyyn!' ?"
"Nějak to nesedí, co?"
"No, nesedí."
"To je jedno. 'Plyyyyn!' "
"Ne není. Co budeme řvát? ... Voltyyy! ... Ne, to není ono. .... Proud!, Proooooud! - jo, to je vono"�
A je to. Tak kdybyste nevěděli, jak povzbuzovat elektro stroje, koloběžky, Talarie, Vargy a tak, tak už sme to za vás vymysleli. Nemáte zač 😎
Po těžkém souboji, trvajícím skoro hodinu se Maty ujímá mikrofonu, přepíná do plynulé slovenštiny a nocí zní vyhlášení celkového poradie a víťazou:
3) Jaba 46.34-5+1 = 42,34s
2) Domino 45.93-5 = 40,93s
1) Marcel 37.98-5 = 32,98s
Další pozitivní vibe do závodu 🙂
Po tomhle vrcholu večera už sem si říkal, že je mi už snad všechno jedno a víc už tenhle víkend zažít nepotřebuju. Lidi kolem MG sou prostě boží. Šli sme se synátorem spát celkem ukázněně před jedenáctou.
Jo a Veruš Mačajová - pár dní je pryč a pořád čekám kdy mi zavolá ten Hubík 🤷♂️😉
V neděli ráno je mokro. Co, ono pršelo? Co, že asi bude pršet přes den? Njn, tak bude nová zkušenost. Kolínem se hnaly přeháňky a střídavě bylo sucho / oslyzlo / mokro.
Ranní trénink byl ještě na suchu a bylo vidět, že úroveň TOP10 je vysoko. Když sem pozoroval jezdce v osmičkách, tak byť na suchu a na ploše s brutálním gripem, bylo vidět, jak všichni hledají limity a přední i zadní kola jezdí driftem. vyrovnal handicap a přezul obě kola 🙈
Obvykle jedu do kvaldy mezi prvníma, ale tentokrát sem nespěchal. V tréninku se si točil osmičky, pak si přejel do kvalifikační zóny zkusit povrch a za kolik to tak dneska bude. Několik nízkých 29 a pak najednou 28.5 a 28.29! Aha, tak jo. Všechno sedí. Je tam grip, je tam pocit, je tam plyn ... Tak si zase jedu točit bokem a sleduju začínající kvalifikaci. Dívám se na frontu na kvaldu a čekám až se zmenší, abych najel do měření na zahřátých gumách. Fronta se nezmenšuje, najednou kvaldu odjede i , já to neřeším a ... začalo pršet.
A to je vlastně taky dobře 😁 . Tak co, kvalda je stejně jenom o pořadí do závodu a jestli pojedu desátej nebo pátej je jedno. Tak si aspoň zkusím, jak se chová mokrej asfalt, protože na letišti to nevyzkoušíte. Tam to drží pořád a hrozně.
Je to sranda. Člověk musí být ještě plynulejší a opatrnější na plyn a brzdy. Do rotace nepřehnat přední brzdu, jinak jdeš na předek, rotace celkem hezky drží i v plným rejdu a náklonu, ale je potřeba to neuspěchat s plynem na výjezdu, víc dotočit a napřímit motorku, jinak jde zadek okamžitě do driftu. Každopádně dobrej trénink na svěrač - zůstat na motorce i když ti zadek jede metr bokem; a taky na "záchranu na Krupiče" - když už to položíš tak na tom zůstat sedět a jen to nohou přižduchnout a vrátit na kola 😎
Tak blbnutí stačilo, jdu si to nechat změřit. 31.288s a 9. místo. Polovina jezdců odjela na suchu, polovina na mokru. Beru, za tu zkušenost to stálo, i když bych s tréninkovým časem 28.29s dojel třetí! Aspoň víme, kde je potenciál.
Následuje učení trati. Bude to rychlý, hodně rychlý. Tak do minuty a půl. A je tam jenom jeden kosočtverec, kterej dává asi 5 způsobů, jak ho projet, zbytek sou slalomy a rotace. S několika jezdci si vyměníme myšlenky jak na kosočtverec, volím vlastní, trochu riskantní variantu, která trochu smrdí off-roadem, ale rozhoduju se, že se vlezu 🙂
Samotný závod má zpoždění, protože organizátoři bojují s automatickou časomírou a zapisováním časů. Nakonec se volí stará dobrá tužka-papír systém a startuje se.�
Do celého závodu kecá počasí. Obecně by se dalo říct, že na začátku první i druhé rozjížďky napršeno a do konce dané rozjížďky oschlo. Až na úsek "u lesa", kde bylo půl dráhy pod stromy sucho a půl pořád mokré. Takže vlastně celá dráha nevyzpytatelná - co ti na jednom úseku prošlo, si v jiném úseku mohl nečekaně zahodit.
Mě se tentokrát, s Philem na uších, povedlo zase udělat v obou rozjížďkách chybu. V první sem udělal rotaci navíc, takže sem si přidal tak 3s, ve druhé sem špatně obtočil jednu kuželku a místo opravy to na další rotaci pro jistotu úplně zahodil. Takže pořád platí, že muzika mi pomáhá, ale jaksi se u toho zapomínám. Přitom mi ostatní říkali, že druhá jízda byla už od pohledu velmi rychlá a mohla dopadnout hodně dobře.
Takže výsledek? Smíšené pocity. Super je, že motokra skvěle funguje (znovu díky za stavbu, a David Vařeka za premium full servis), zkusil sem si vodu, stabilizuje se mi styl a pocit a potvrdil sem si potenciál na výrazné zrychlení. Myslím, že začínám být dostatečně rychlý na kvalitní souboje s , a možná i dohlédnu na záda Jiří Brenn.
Blbý - zbytečnýma chybama sem to neuměl prodat v závodě. Místo celkového 10 místa sem mohl být někde kolem 5. a s body do mistrovství by to asi na to 5. místo v šampionátu vyšlo. Na to se už ale historie neptá, že 🤷♂️️
Takže úkol na příští rok je pracovat s vlastní hlavou, držet si vibe a nedělat zbytečné chyby.
Už se těším na sezónu 2027 - na vrchol je daleko, ale o TOP5 se borci porveme ✊😉
Love it 🔥Moto Gymkhana
Silničnímotoškola.cz
